AKITA INU
Vítejte na stránce ladygold.wbs.cz v sekci AKITA INU
Akita Inu
(Akita-inu, akita-ken)
Povaha plemene
Akita inu je mimořádně věrný pes. Jsou zdokumentovány případy, kdy i deset let po smrti svého pána Akita chodil čekat na nádraží, odkud se pán vracel z práce. Jsou to příjemní a milí psi, kteří se velmi dobře hodí k dětem. Jsou velmi inteligentní, ale někdy trochu svéhlaví a příkaz vykonají, až když se jim zachce. Měl by si je proto pořizovat již zkušený chovatel. Samci jsou někdy příliš dominantní vůči jiným psům, což se dá minimalizovat brzkou socializací štěněte. Akita inu se velmi dobře a rychle učí, a proto se často využívá při canisterapii. Akita se osvědčila i jako služební pes policistů a vojáků,ale především jako společník celé rodiny,kterou bezmezně miluje.
Popis akita inu
Je to velký, svalnatý pes s výškou v kohoutku kolem 61 až 67 centimetrů. Má hrubou, rovnou srst s hustou podsadou. Barva srsti je červená, sezamová, žíhaná a bílá. U prvních třech uvedených barevných variant musí být zřetelné "urajiro", což je bílá srst na tvářích, čenichu, hrudi, spodní straně trupu a na špičce ocasu. Lebka je v poměru k tělu se širokým čelem, středně dlouhou tlamou a silnými zuby s nůžkovitým skusem. Oči a uši jsou poměrně malé. Má rovný hřbet, silný hrudník a ocas výrazně zatočený nad hřbet. V průměru se dožívá věku 12 let.
Klasifikace FCI
Podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologické federace) je akita inu zařazen do V. skupiny - špicové a primitivní plemena, sekce 5 - asijský špic a příbuzná plemena, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka v ČR je AI. Použití jako společenský, doprovodný a strážný pes.
Základní péče o psa
Akita asi během 7 měsíců rychle vyroste do své konečné výšky, což by mohlo vést k domněnce, že jeho vývoj je ukončen, ale klouby a kosti jsou ještě „nedospělé", proto je potřeba psa nepřetěžovat. Ve výchově musíte být důslední, trpěliví, ale přátelští a počítat s tím, že akita inu je skutečně trochu tvrdohlavý pes.
Zajímavostí je, že srst akity je samočistící a postrádá klasický psí zápach.
Historie plemene akita inu
Název plemene vznikl podle prefektury Akita na severu ostrova Honšů, odkud toto plemeno zřejmě pochází. Druhá část jména „Inu", stejně jako „Ken" znamená v japonštině „pes".Plemeno akita inu je jedním z vůbec nejstarších psích plemen. Kosterní nálezy ukazují, že jeho menší předchůdci zde byli již před 5 tisíci lety. Původně byli používáni jako lovečtí psi. Byli schopni zadržet medvěda, stejně jako vysokou, ale pomáhali i rybářům nahánět ryby do sítí. S postupem času ale v Japonsku ubývalo zvěře a akita inu začal být chován samuraji, bohatými feudálními rodinami a císařským dvorem, a byla mu prokazována značná úcta. Jeho postavení bylo natolik výsostné, že poddaní ho nesměli vlastnit. Každý pes pak měl obojek takové barvy, která příslušela společenské vrstvě jeho majitele, přičemž císařův pes měl obojek zlatý. Byli jim přidělováni osobní ošetřovatelé a dokonce byly vydávány zvláštní zákony a nařízení, které určovaly, jak se k psovi chovat a jak s ním mluvit. V roce 1931 byl císařem vyhlášen za japonský národní poklad a byl zakázán jeho export.
Plemeno zažilo i zlé časy a téměř vymizelo, když byli psi používáni pro zápasy a v zájmu co největší výkonnosti kříženi s jinými plemeny, zejména mastify. Další těžké období nastalo za druhé světové války, ale po ní byl prolomen zákaz exportu a spoustu psů si američtí vojáci přivezli sebou domů. Tak začal chov v Americe, kde byl v roce 1956 založen první klub chovatelů.
Akita inu
AKITA-INU
(Akita)
ZEMĚ PŮVODU: Japonsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 13.03.2001
POUŽITÍ: společenský pes.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena
Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:
původní japonští psi byli malé až střední velikosti a nebyla žádná velká japonská plemena. Od roku 1603 byli v oblasti Akita užíváni jako bojoví psi Akita Matagis (středně velcí psi pro lov medvědů). Od roku 1868 byli Akita Matagis kříženi s tosami a mastify. Tím vzrostla velikost plemene, ale byly ztraceny typické vlastnosti špiců.
V roce 1908 byly psí zápasy zakázány, ale plemeno bylo zachováno a dále šlechtěno jako velké japonské plemeno. Devět vynikajících zástupců tohoto plemene bylo v roce 1931 oceněno jako „národní památky“.
V průběhu druhé světové války (1939-1945) bylo běžné užívat psy jako zdroje kožešiny pro vojenské oblečení. Policie nařídila odchycení a konfiskaci všech psů kromě německých ovčáků užívaných pro vojenské účely. Někteří chovatelé se snažili obejít tento příkaz křížením svých psů s německými ovčáky.
Když druhá světová válka skončila, akit bylo žalostně málo a rozdělovaly se do tří odlišných typů: 1) Matagi Akity, 2) bojové akity, 3) ovčácké akity. To vytvářelo v plemeni velké zmatky.
Během poválečného procesu obnovení původního plemene byl po přechodnou dobu velmi populární pes Kongo-go z linie Dewa, který vykazoval vlastnosti mastifa a vliv německého ovčáka. Rozumnější chovatelé však nepovažovali tento typ za správné japonské plemeno a snažili se odstranit rysy cizích plemen křížením s Matagi Akitami, aby dosáhli obnovení původního plemene, a uspěli v ustavení čisté linie velkého plemene, jak jej známe dnes.
CELKOVÝ VZHLED: velký pes, robustně stavěný, dobře vyvážený, s množstvím hmoty. Sekundární pohlavní znaky jsou silně patrné. Pes je ušlechtilý, důstojný, rezervovaný. Silná konstituce.
DŮLEŽITÉ POMĚRY: poměr kohoutkové výšky k délce těla (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je 10 : 11. Tělo feny je o trochu delší než tělo psa.
POVAHA / TEMPERAMENT: vyrovnaný, věrný, učenlivý a chápavý.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: velikost lebky je v poměru k tělu. Čelo je široké se zřetelnou čelní rýhou. Bez vrásek.
Stop: patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: velká a černá. Slabý a rozptýlený (difuzní) nedostatek pigmentu je přijatelný pouze u bílých jedinců, ale černá je vždy preferována.
Tlama: středně dlouhá a silná s širokým kořenem tlamy, zužující se, ale nikoliv zašpičatělá. Nosní hřbet je rovný.
Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus.
Pysky: těsně přiléhající.
Líce: středně vyvinuté.
Oči: poměrně malé, téměř trojúhelníkového tvaru díky zvednutí vnějšího koutku oka, posazené poměrně široce, tmavě hnědé – čím tmavší, tím lépe.
Uši: poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami, nasazené středně široce, vztyčené a nakloněné vpřed.
KRK: silný a osvalený, bez volné kůže, v rovnováze s hlavou.
TRUP:.
Hřbet: rovný a silný.
Bedra: široká a osvalená.
Hrudník: hrudník hluboký, předhrudí dobře vyvinuté, žebra středně vyklenutá.
Spodní linie: dobře vtažená k břichu.
OCAS: vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Rameno: mírně strmé, dobře vyvinuté.
Loket: těsně přiléhající k tělu.
Předloktí: rovné, se silnou kostrou.
PÁNEVNÍ KONČETINY: dobře vyvinuté, silné, přiměřeně zaúhlené.
TLAPKY: silné, kulaté, klenuté, kompaktní, prsty dobře vzájemně přiléhající.
POHYB: pružný, plný síly.
OSRSTĚNÍ:
SRST: krycí srst je hrubá a rovná, podsada jemná a hustá. Kohoutek a záď jsou pokryty mírně delší srstí, srst na ocasu je delší než na těle.
BARVA: červenobéžová, sezamová (červenobéžové chlupy s černými špičkami), žíhaná a bílá. Všechny zmíněné barevné rázy kromě bílé musí mít „urajiro“ (urajiro – bělavá srst na stranách tlamy, na lících, na spodní straně čelisti, krku, hrudníku, těle a ocasu a na vnitřní straně končetin).
VÝŠKA:
Výška v kohoutku: Psi: 67 cm.
Feny: 61 cm.
Tolerance ±3 cm.
VADY:
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.
předkus nebo podkus.
chybějící zuby.
modře nebo černě skvrnitý jazyk.
světlá duhovka.
krátký ocas.
plachost.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
agresivita nebo nepřiměřená bázlivost
uši nejsou vztyčené.
svěšený ocas.
dlouhá srst (chundelatá).
černá maska.
znaky na bílém základu.
Každý pes vykazující fyzické nebo psychické abnormality bude diskvalifikován.
Pozn.:
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)